Dnešní článek začnu poněkud z opačné strany, než by se mohlo zdát. Co je jedním ze základních předpokladů pro schválení dlužníkova oddlužení insolvenčním soudem? Vedle celé řady důležitých faktorů je to především poctivost a poctivý přístup k situaci ze strany dlužníka. A na toto téma se zde dnes trochu rozepíši. Proč? Protože ač není zcela jednoznačně definováno, existuje v praxi insolvenčních soudů také zcela opačné chování dlužníka, označované souhrnně jako nepoctivý záměr. A protože nepoctivost by se nikdy neměla vyplácet, tím méně pak dlužníkům žádajícím o oddlužení, případný nepoctivý záměr insolvenční soudy velmi sledují. A dlužno dodat, že také v častých případech bývá, je-li dlužníkovi soudem prokázán, jednoznačnou a rychlou stopkou a oddlužení není schváleno, nebo již běžící a dříve schválené je zrušeno. To přinejmenším.
Ač tedy insolvenční zákon jasně nedefinuje pojem nepoctivý záměr, ve stručnosti a dosti výstižně jej lze přiblížit jako takové jednání dlužníka, které vede k poškození věřitelů a k nižšímu uspokojování jejich pohledávek.
Jak tedy soud postupuje, když není nepoctivý záměr jasně definován zákonem? Insolvenční soud vždy postupuje a jedná individuálně, s ohledem na daný konkrétní případ dlužníka. Vždy individuálně posuzuje všechny okolnosti, které v rámci projednávání návrhu a celého insolvenčního řízení vychází najevo. A existuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci upřednostňování vybraných věřitelů dlužníkem před dluhy veřejnoprávními. Takže svojí praxi mají soudy v případě posuzování nepoctivého záměru skutečně oč opřít.
Výčet toho, co vše lze insolvenčním soudem chápat jako nepoctivý záměr dlužníka by byl poměrně obsáhlý. Uvedu zde několik typických příkladů z mnoha. Nepoctivý záměr, pokud jej soud prokáže, je například:
- upřednostňování jiných věřitelů při placení pohledávek dlužníkem, při současném dlouhodobě trvajícím nehrazení jeho dluhů veřejnoprávním věřitelům
- nehrazení dluhů, spojených s užíváním bytu ve svém vlastnictví
- zatajení majetku před soudem – tedy neuvedení veškerého majetku do seznamu majetku. POZOR! Opomenutí bývá velmi „drahé“!
- zatajení příjmu – opět velmi drahé případné opomenutí
- prodej a převody majetku dlužníka v době před podáním insolvenčního návrhu – pozor, až 7 let zpětně!!!
- chabé úsilí dlužníka ve snaze k plnému uspokojení věřitelů a to i u osob v nezaměstnanosti bez podpory v nezaměstnanosti
- nekomunikace s insolvenčním soudem a nedoložení důvodů poklesu, ztráty a dlouhodobého neobnovení příjmu, rozumí se po opakovaných výzvách
Jako zjevně nepoctivý záměr bude soudem rozhodně považováno také
- pokračování v zadlužování, a to z jakéhokoliv důvodu, i po přihlášení všech stávajících věřitelů a zastavení případných exekucí
- nulová snaha po splácení svých závazků a pokračování v zadlužování – pokud existují například dlužníkem načerpané úvěry, ze kterých nikdy nezaplatil ani splátku, prostředky užil a přesto pokračoval dále v zadlužování se stejným, nebo podobným průběhem. Zde soud může v případě prokázání věc kvalifikovat jako trestný čin úvěrového podvodu!
Situace každého dlužníka je odlišná, příběh každého, jak ke svým dluhů přišel je jiná. Pokud jste se vy sami ocitli v hluboké dluhové krizi a hledáte cestu ven, protože už sami dál nevíte kudy…vyhledejte nás. Vyhledejte nás a řekněte si o pomoc dříve, než sami, třeba ze zoufalství a bezradnosti provedete něco, co vám cestu k případnému oddlužení uzavře. Jsme tu pro vás!
